Veřejná zeleň

Počátek zeleně ve městech

Zeleň ve veřejných prostranstvích se začíná nejvíce uplatňovat od 19. století, kdy dochází k výrazné urbanizaci. Moderní soubory bytových domů se začaly stavět ve 20. a 30. letech 20.stol. pod výrazným vlivem výstavby zahradních měst (Baťův Zlín). Převládal dostatek slunce a zeleně, zástavba byla prosvětlená a provzdušněná.

Druhá a třetí generace sídlišť byla stavěna panelovou technologií. Postavit co nejvíc bytů vedlo k velkému zahušťování výstavby a veřejná prostranství byla čím dál menší vzhledem k poměru obytných bloků. Praha 13 je převážně rozsáhlé sídliště, které bylo projektováno v 70. letech 20. století a jeho výstavba dosud pokračuje. Je zde opět kladen důraz na založení a údržbu větších ploch veřejné zeleně mezi domy.

Při výstavbě byl brán ohled na skutečnost, že obyvatel sídliště potřebuje k regeneraci organismu dostatek rekreačních ploch pro každodenní krátkodobou rekreaci po skončení zaměstnání, nebo pro mimoškolní a předškolní činnosti. Tato rekreace je vázaná především na plochy veřejné zeleně mezi obytnými bloky, případně na přírodní a polo-přírodní plochy parků a lesoparků navazujících na sídliště.

Rovnováha prostředí a rozvoje

Pro zajištění potřeb současné generace je důležité vytvoření vyváženého vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel, což by optimálně nemělo ohrozit životní podmínky budoucích generací. To jsou základní principy MA21. Evropská unie klade velký důraz na rozvoj zelené nebo modro-zelené infrastruktury. Jedná se o zeleň městských a příměstských oblastí. Cílem je, aby nezastavěná místa tvořila souvislý systém sídelní zeleně, a aby byla zeleň měst brána stejně hodnotně, jako zastavěné plochy.

Město s dostatkem zeleně, vytváří příznivé prostředí po stránce vzhledové i funkční. Poskytuje prostor pro celou řadu aktivit obyvatel. Cílem kvalitní péče o zeleň v Praze 13 je, aby se zde obyvatelé cítili dobře, což dle našeho názoru podporuje psychickou pohodu a tím i zdraví obyvatel. Na veřejných prostranstvích tráví čas místní obyvatelé, ale i jejich návštěvníci. Estetické a funkční uspořádání veřejného prostoru přispívá významnou měrou k vyšší kvalitě bydlení. Vysoká kvalita veřejných prostranství je součástí předpokladů pro vytvoření tzv. „dobré adresy“.

Prostředí města slouží jako místo, kde probíhá běžný každodenní život, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství plní svou funkci díky lidem, kteří je oživují. Veřejná zeleň se nachází na veřejně přístupných prostranstvích. Městskou zeleň tedy představují parky, vnitrobloky, městské lesy, hřbitovy, stromořadí, zahrady, ale i rozptýlená zeleň včetně samostatných stromů.

Co je městská zeleň

Městskou zelení se rozumí soubor vegetačních objektů zeleně, tj. jednotlivých ploch (např. vnitroblok, park, městský les). Objekty zeleně tvoří jednotlivé prvky zeleně. Jsou to prvky rostlinné (vegetační) – stromy, keře, trávníky, květinové záhony, přírodní biotopy.

Dále jsou to neživé přírodní prvky (vodní plochy, vodní toky a přírodní útvary jako např. skály, skalní výstupy, rokle, strže, terénní modelace atd.) a neživé umělé prvky (stavební prvky a umělecká díla, kašny, fontány, cesty, chodníky, komunikace, odpočívadla, schodiště, terasy, mosty a mostky, opěrné zdi, pomníky, památníky, sochy a plastiky atd.).

Do městské zeleně patří i další vybavenost (lavičky, odpadkové koše, altány, pergoly a stavební konstrukce, dětské herní prvky a hřiště, informační systémy, osvětlení, mobilní nádoby a nadzemní zvýšené záhony pro růst živých prvků atd.).

Ideální je, pokud jsou propojeny plochy (objekty zeleně) přírodního a přírodě blízkého charakteru. Tím je zajištěno lepší propojení biotopů a migrace živých organismů. Vznikají tak městské biokoridory. Díky tomu dochází ke zvýšení druhové rozmanitosti (biodiverzity).

Prahou 13 prochází pomyslná zelená páteř, která je však na některých místech přerušena komunikacemi a zástavbou. Velké přírodní a polopřírodní celky zeleně se rozkládají v povodí potoků, které naší městskou částí protékají.

Na severozápadě leží Údolí Motolského potoka. Od prameniště Prokopského potoka se rozkládá Panská zahrada, Centrální park Prahy 13, na který volně navazuje Prokopské a Dalejské údolí. To je jako „přírodní park“ spravováno odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP).

Komplexní péče o veřejnou zeleň ve správě odboru životního prostředí (OŽP)

Při péči o veřejnou zeleň je naším cílem zvýšení kvality stávajících ploch zeleně i rozvoj dalších ploch. Součástí je také zajišťování osvěty a informací veřejnosti o významu zeleně, o potřebnosti zásahů do zeleně a jejich důvodech. O to se snažíme prostřednictvím časopisu STOP, webu, korespondence s občany nebo v rámci programů ekovýchovných akcí.

Městská část Praha 13, udržuje přibližně 195 ha ploch veřejné zeleně ve správě odboru životního prostředí (OŽP), oddělení správy životního prostředí (OSŽP). Jedná se převážně o veřejné polo-přírodní parky a lesoparky, nebo upravenou sídlištní zeleň, případně zeleň na plochách sídelních celků příměstského venkovského charakteru. Veřejnou zeleň zde představují veřejně přístupná prostranství (zpevněné plochy a plochy porostlé vegetací). Zpevněné plochy se nacházejí před některými školami, jsou to dětská a sportovní hřiště, chodníky, schodiště, zídky aj. Přírodní a polo-přírodní plochy představují travní porosty, skupiny a porosty keřů nebo stromů, stromořadí, květinové záhony, vodní plochy. Do naší péče spadají také drobná vodohospodářská zařízení a umělecká díla.

Odbor životního prostředí spravuje svěřenou zeleň z hlediska majetkoprávních vztahů. To ovlivňuje správu a přístupnost ploch, financování údržby a rozvoje ploch, využití a uspořádání ploch. Jedná se o plochy na pozemcích ve vlastnictví státu, ve vlastnictví hl. města Prahy (včetně svěření městským částem), ve vlastnictví městské části, případně třetích osob.

Z uvedeného vyplývá, že se nestaráme o veškerou veřejnou zeleň v Praze 13. Některé plochy veřejné zeleně spravují firmy pro Magistrát hl. m. Prahy (MHMP), dále Technická správa komunikací (TSK – převážně silniční zeleň, parkoviště), školy a školky (školní areály a zahrady), společenství vlastníků bytových domů (některé předzahrádky), pozemky s nevyjasněnou restitucí, jiní soukromí vlastníci (většinou nové developerské projekty).

Proto se může jevit občanům péče o veřejnou zeleň jako velmi nesourodá a nekoncepční. Nevyjasněné majetkoprávní vztahy u některých pozemků správu zeleně značně komplikují. Vyjasňování vlastnických práv průběžně řeší MHMP ve spolupráci s odd. majetkovým, odboru majetkového, bytového a investičního (OMBI), ÚMČ Praha 13. Je to však dlouhodobá a velmi náročná agenda při jednání s cizími vlastníky pozemků a vyjednávání optimálních podmínek pro převody veřejných prostranství pod správu města nebo městské části.

V minulosti byly zpracovány pro OŽP pasporty svěřené zeleně, které jsou v rámci možností průběžně udržovány a aktualizovány. Pasport zeleně eviduje soubor všech svěřených ploch zeleně, jejich výměry, využití, soubory prvků zeleně. Obsahuje mapové podklady a textovou část. Pasportizace zeleně je způsob evidence svěřené zeleně na bázi geografických informačních technologií. Pasport zeleně umožňuje stanovení optimální technologie údržby a propočet finančních prostředků potřebných na tuto péči.

Veřejná zeleň v péči OŽP na území Prahy 13 je rozdělena kvůli lepší přehlednosti a snadnější údržbě na jednotlivé lokality. Jedná se o plochy zeleně ve Stodůlkách, na Lužinách, na Velké a Malé Ohradě, v Nových Butovicích, v Hájích, na Vidoulích, v Třebonicích, Pod Zličínem a v Chabech. Součástí správy OŽP jsou parky Panská zahrada, Centrální park, Údolí Motolského potoka, Dalejský park.

O jednotlivé lokality se na základě smluvních vztahů s městskou částí starají zahradnické firmy v rámci komplexní péče. Péče a kontroly údržby lokalit jsou v oddělení rozděleny mezi kompetentní referenty (viz kontakty OŽP, ÚMČ P13 https://www.praha13.cz/Odbor-zivotniho-prostredi).

Péče o zeleň je financována z rozpočtu MČ Praha 13, dále z podílu finančních prostředků z rozpočtu hlavního města Prahy, případně z jiných účelově vázaných dotačních titulů.

Komplexní péče o plochy zeleně vychází z praxe, která se ukázala jako nejvhodnější. Jednotlivým zahradnickým firmám jsou zadávány komplexně zahradnické, úklidové i další navazující práce.

Pracovní postupy, jejich četnosti a jednotkové ceny jsou zakotveny smluvně. Výhodou je, že za všechny operace ve svěřené lokalitě nese odpovědnost vždy jedna firma. Minimalizují se tak kolizní situace, ke kterým dochází při vstupování více subjektů na stejné území.

Úklid odpadků z ploch zeleně a obsluha odpadkových košů

Třikrát týdně probíhají úklidy odpadků z ploch zeleně ve správě OŽP a vyvážení odpadkových košů vč. nadstandartní služby – doplňování sáčků na sběr psích exkrementů.

Dle potřeby likvidujeme černé skládky od neukázněných občanů. Úklid odpadků představuje asi 1/3 všech finančních prostředků určených na péči o veřejnou zeleň.

V poslední době nám hodně pomáhají také dobrovolníci, kteří ve svém volném čase uklízí černé skládky. Toho si velice vážíme a děkujeme za takovou spolupráci. OŽP spolupracuje také s pracovníky veřejné služby, což představuje jistou podporu čistoty veřejných prostranství.

Zimní služba na pěších komunikacích a úklid posypu

Do 30. listopadu probíhá na pěších komunikacích a dalších plochách zeleně úklid spadaného listí. V případě potřeby dočištění některých ploch se listí uklízí i v zimě. Zimní služba na pěších komunikacích ve správě OŽP je prováděna v termínu od 1. listopadu do 31. března následujícího roku.

V případě nutnosti je zajištěno odstranění závad ve sjízdnosti a schůdnosti na komunikacích i mimo toto období. Práce jsou koordinovány s odborem dopravy, OMBI a TSK. Časové lhůty pro zajištění sjízdnosti komunikací jsou stanoveny v souladu s ustanoveními platných předpisů. Schůdnost pěších komunikací je zajištěna do 12 hodin po ukončení sněžení v době od 7.00 do 17.00 hodin.

Přednostní úklid sněhu a náledí se provádí u zdravotnických středisek, škol a školek do 7 hodin ráno ve všedních dnech. Plochy komunikací v přímém styku se souvislou vzrostlou zelení (parky, aleje, stromořadí a keřové skupiny) nesmí být ošetřovány posypovou solí, ale pouze inertním posypem (kamenná drť, frakce 5–8 mm). Komunikace ve správě OŽP se přednostně ošetřují inertním posypem. Chemický posyp je dovoleno používat pouze v extrémně svažitém terénu nebo na schodištích.

Odstranění zbytků zimního posypu a drobného odpadu z pěších komunikací a dalších zpevněných ploch je prováděno jednorázově po ukončení zimní služby v termínu od 31. března do 31. května. Pokud to klimatické podmínky umožňují je snahou uklidit posyp již dokonce dubna v koordinaci s TSK.

Seč trávníků

Trávníky na sídlištích sečeme 4–6krát ročně. Počet sečí se řídí klimatickými podmínkami, pokud jsou sušší roky, bývá sečí méně, pokud prší více, je nutné zvýšit jejich četnost. První seč je obvykle zahajována na konci dubna a probíhá přibližně do půlky až do konce května dle velikosti dané lokality.

Další seče pak probíhají přibližně v měsíční periodě s letní přestávkou většinou v měsíci srpnu. Při poslední podzimní seči dojde zároveň i k úklidu listí z trávníků. 2x ročně jsou sečeny travní porosty, které jsou pěstovány podobně jako louky. Jedná se například o trávníky v Údolí Motolského potoka nebo některé plochy v Centrálním parku.

Podzimní úklid listí

Na podzim je kompletně uklízeno listí z travnatých ploch veřejné zeleně i z pěších komunikací a zpevněných ploch ve správě OŽP. Z trávníků je listí uklizeno spolu s poslední sečí na konci měsíce října. Ze zpevněných ploch je uklízeno převážně pomocí fukarů, což práce výrazně urychluje a zlevňuje oproti ručnímu zametání.

Víme, že hluk fukarů je obtížný, ale v řádu maximálně jedné pracovní doby je vždy uklizen jeden vnitroblok. Je třeba říct, že pod keři je záměrně listí ponecháváno kvůli zlepšení půdy a dodávce živin z rozloženého listí.

Komplexní péče o dřeviny

Součástí veřejné zeleně jsou skupiny keřů, stromů, aleje i solitérní stromy. Dřeviny jsou vysazovány v rámci obnovy větších celků sídelní zeleně dle projektových dokumentací nebo jako jednotlivé dosadby dle výběru odpovědných pracovníků OŽP.

Ve městě je třeba dbát na to, aby byla zachována ochranná pásma inženýrských sítí, aby byl pozemek ve vlastnictví města, tudíž výběr ploch pro výsadby je značně omezený.  Snahou je volit vždy takové druhy, které jsou na daná stanoviště vhodné. V zástavbě je většinou teplejší klima s méně srážkami než v krajině, půda není tak kvalitní a dřeviny jsou ovlivněny solením silnic nebo psí močí.

Přestože existuje pestrá škála druhů stromů jehličnatých i listnatých, ve městě přežívá jen zlomek druhů. Ukázalo se, že vhodné jsou jen některé druhy javorů, habry, některé druhy dubů, jeřábů, modříny, některé druhy borovic, smrků, nebo jedlí.

Naší snahou je vysazovat kvalitní školkařské výpěstky. Dřevinám věnujeme komplexní péči od jejich výsadby až po kácení stromů nebo odstraňování keřů. Při výsadbě dřevin zachováváme všechny předepsané agrotechnické postupy. V případě potřeby vyměňujeme zem za kvalitnější substrát, hloubíme dostatečně velké jámy, stromům poskytněme po výsadbě oporu proti vyvrácení.

Dbáme na zálivku mladých výsadeb zejména v prvním roce, v suchých letech však i déle. V prvních letech se snažíme nezapomínat na výchovné řezy. V případě výsadeb keřů je to jednodušší. Existuje širší škála druhů keřů vhodných do města.

Snažíme se o pestré výsadby kvetoucích i stálezelených keřů. Během života dřevin je nutné provádět zdravotní, udržovací, bezpečnostní nebo výchovné řezy. Pokud je nutné některé stromy pokácet, pak vždy postupujeme v souladu s ustanoveními zákona o ochraně přírody a krajiny. Vždy posuzujeme strom v kontextu celé kompozice.

Posuzujeme jeho vitalitu a sadovnickou hodnotu. Dalšími kritérii jsou zdravotní stav, invazivnost, zaplevelování pozemku, nadměrné zastínění domu, poškozování stavby kořeny a větvemi, záměr k umístění nové stavby, nevyhovující provozní bezpečnost dřeviny, konkurence více jedinců na jednom stanovišti.

Závažným důvodem ke kácení až na výjimky není opadávání listí, plodů či jehličí ani alergické reakce. Pokud se jedná o vzrostlé starší stromy, někdy necháme zpracovat odborný posudek stavu dřeviny od dendrologa. Ten nám navrhne potřebné pěstební zásahy (řezy, vazby v korunách aj.), případně doporučí kácení.

Řezy a kácení provádějí zahradníci ze správcovských firem sami, ve složitějších případech objednávají zkušené arboristy. Termíny zásahů dřevin volíme spíše mimo vegetační období. Důvodem není to, že jsou dřeviny olistěné, ale to, že na nich mohou hnízdit ptáci. Před provedením řezů nebo kácení dřevin, vždy provádíme kontrolu, zda na dřevině nehnízdí ptáci nebo netopýři.

Dřeviny jsou velmi důležité z hlediska zadržování vody v krajině, stromy poskytují potřebný stín v rozpáleném městě. Podílejí se na ochlazování města a velice kladně přispívají k příjemným klimatickým podmínkám ve městě.

Komplexní péče o záhony květin

Plochy veřejné zeleně oživují také záhony květin. Vznikají především trvalkové výsadby a v menší míře klasické letničkové záhony z předpěstované sadby. Ty vyžadují intenzivnější údržbu a zálivku. Péče o ně je dražší. V okolí radnice oživují veřejné prostranství smíšené záhony letniček a trvalek. Prostranství okrašlují také závěsné nádoby a věže s muškáty. Smíšené výsadby trvalek by měly do jisté míry fungovat bez velké péče jako přírodní společenstva.

Při navrhování trvalkových záhonů vybíráme druhy květin, u nichž je předpoklad, že budou na daném stanovišti dobře prospívat bez náročné údržby a vysokých nároků na závlahu, hnojení a další péči. Některé trvalkové záhony jsou mulčovány štěrkem a je na nich uplatňována extenzivní (minimální) údržba.

Péče o ně spočívá pouze v jarním odstraňování uschlých rostlin, případě v omezování růstu plevelů. Ty vyžadují zvýšenou péči v prvních dvou letech po výsadbě. Zde se uplatňují druhy trvalek vhodných na sušší místa a na chudší půdy. Na místech uprostřed zástavby, poblíž dětských hřišť jsou zakládány záhony trvalek s vtroušenými cibulovinami s intenzivnější péčí.

Snahou je vytvořit souvislý pokryv květin, který omezí růst plevelů. Výsadby jsou navrženy tak, aby se jednotlivé druhy střídaly v kvetení během celé sezóny. Tyto záhony jsou většinou mulčovány dřevní štěpkou nebo drcenou borkou. Během roku zde probíhá intenzivnější péče, která spočívá v ručním odplevelování a okopávání, čímž se půda provzdušní a sníží se odpařování vody z půdy.

Některé záhony působí do jisté míry přírodně, u některých je potřeba dosáhnout reprezentativnějšího vzhledu. V případě potřeby je třeba zajistit zálivky. V posledních letech místy zkoušíme také zakládání letničkových záhonů z přímého výsevu. To se nám osvědčuje zejména na větších plochách, které pak působí jako rozkvetlá louka.

Občané hodnotí tyto záhony vesměs pozitivně. Péče o ně je méně nákladná, něž o klasické letničkové výsadby z přepěstované sadby, ale vyžadují také každoroční obnovu. Odezvy veřejnosti na květinové záhony jsou vesměs pozitivní.

Místy nás trápí velké ztráty rostlin díky venčení psů v záhonech. To považujeme za velmi bezohledné. Psí moč půdu nepřiměřeně zasoluje a květiny hubí. Péče o záhony s odpadky, nedopalky a psími exkrementy je pro zahradníky opravdu nechutná.

Komplexní péče o dětská a sportovní hřiště

Odbor životního prostředí spravuje 41 sportovních a 70 dětských hřišť. Provoz na dětských hřištích upravují platné hygienické, zdravotní a provozní předpisy. Chování návštěvníků upravuje návštěvní řád, jehož znění schválila rada městské části. Všechna hřiště jsou pravidelně udržována v čistotě. V případě potřeby probíhají opravy herních a sportovních prvků či mobiliáře.

Na hřištích se pravidelně natírají a opravují lavičky. Doplňují a opravují odpadkové koše, opravuje oplocení. Aby se snížila úrazovost, probíhá průběžná údržba herních a sportovních prvků. Závady, k nimž došlo v průběhu provozu a představují riziko bezpečnosti jsou bezodkladně opravovány.

Některé opravy provádějí sami pracovníci správcovských zahradnických firem, složitější opravy jsou pak objednávány u specializovaných firem. Na hřištích probíhají průběžné kontroly bezpečnosti a 1x ročně jsou podrobena hloubkové kontrole bezpečnosti a funkčnosti. 1x ročně je měněn písek na pískovištích.

Za bezpečnost a zdraví malých dětí do 6 let zodpovídá jejich doprovod dospělou osobou. Dezinfekce na hřištích neprobíhá. Musela by se stále opakovat, a to by bylo příliš nákladné. V poslední době nás velmi trápí bezohlednost mladých návštěvníků hřišť ke svému okolí. Hřiště se nacházejí většinou uvnitř vnitrobloků a když si mladí sportovci pustí velmi hlasitou hudbu, obtěžují tím všechny obyvatelé bytů ve vnitrobloku.

Netěší nás, že mladí na hřištích zanechávají rozházené velké množství odpadků. Také nás trápí vandalismus. Díky němu musíme vynakládat zbytečně finanční prostředky na opravy a výměny, návštěvních řádů, herních a sportovních prvků nebo mobiliáře. Ty bychom mohli využít mnohem smysluplněji. V případě, že dětská hřiště dosluhují, je zadávána projektová dokumentace, na jejímž podkladě jsou pak řešeny rekonstrukce z finančních prostředků městské části, HMP i z Evropských fondů.

Naší snahou je nabídnout dětem a mladým lidem pestrá sportovní a dětská hřiště tak, aby zde našli zábavu a možnost setkávání se s kamarády v mimoškolním čase. Aby rodiče mohli zpestřit těm nejmenším jejich začátek života.

Klademe důraz na pestrost herních a sportovních prvků pro všechny věkové skupiny. Dětská a sportovní hřiště na sídlišti slouží také k nácviku motoriky těch nejmenších nebo k začátkům sportovních dovedností u starších dětí.

Deratizace myšovitých hlodavců

Na plochách ve správě odboru životního prostředí se provádějí 2x ročně celoplošné deratizace myšovitých hlodavců. Deratizaci provádějí smluvně vázané specializované odborné firmy. Zkušení pracovníci pokládají nástrahy, které hubí pouze hlodavce. Dle jejich slov nejsou závadné pro lidi a domácí zvířata.

Množení obtížných hlodavců napomáhají vhodné klimatické podmínky, kdy teplota v zimě příliš často neklesá pod bod mrazu, ale také dostatek potravy. Někteří lidé potkany snad neúmyslně krmí, protože vyhazují zbytky potravin z oken do keřů a na trávníky. Někdy jsou zbytky potravin rozházené také okolo nádob na odpad.

Ochrana ploch zeleně při stavební činnosti

Na pozemcích ve správě odboru životního prostředí (OŽP) probíhá častá stavební činnost. Většinou se jedná o revitalizace panelových domů. Na plochách zeleně je skladován materiál často nad rámec záborů, dochází k poškozování dřevin i trávníků těžkou technikou. Po ukončení stavby často nejsou plochy uvedeny do stavu vhodného k převzetí zpět do péče OŽP.

Při stavebních činnostech je nutné chránit půdu na plochách určených pro vegetaci, celé porosty rostlin i jednotlivé dřeviny. Při stavebních činnostech nesmí docházet k mechanickému poranění kmenů a kořenových náběhů stromů těžkou technikou, přetrhání kořenů a následnému průniku dřevokazných hub do těla stromů.

Půdní navážka zakrývající kořenové náběhy poškozuje funkci kořenů (dýchání, voda, půdní život). Vzniku mechanických poškození kůry lze zabránit aplikací vhodné ochrany. Nesmí dojít i k poškození korun stromů těžkou technikou.

Vegetační plochy nesmějí být znečištěny stavebním odpadem, ale zejména ne rozpouštědly, minerálními oleji, louhy, kyselinami, solemi, barvami, cementem apod. Tyto materiály se nesmějí skladovat ani vylévat v okolí vegetace.

Podrobně se ochranou dřevin zabývá standard Agentury ochrany přírody „SPPK A01 002 Ochrana dřevin při stavební činnosti“ https://standardy.nature.cz/res/archive/414/068332.pdf?seek=1552472339

Je nezbytné, aby průzkum, hodnocení a ochrana stávající vegetace byly součástí projektové dokumentace ke stavebnímu řízení a dodržování uvedených opatření by měl vyžadovat každý investor staveb. Je nutné postupovat v souladu se Zákonem č. 114/1992 Sb. v platném znění o ochraně přírody a krajiny. Zejména v souladu s § 8 odst. 1, kácení dřevin rostoucích mimo les.  Dále jetřeba udržovat čistotu a pořádek na stavbě, nepřekračovat vymezené plochy záborem a nevjíždět na pěší komunikace technikou těžší než 3,5t. Nevjíždět jakýmkoliv auty na trávníky!!!

Po ukončení stavby a před předáním plochy zeleně zpět do péče OŽP musí být pozemek vyčištěn od komunálního odpadu a budou odstraněny všechny stavební zbytky včetně kamenů a pojiv. Pokud se na pozemku nacházel mobiliář nebo cesta, je nutné zachovat nebo obnovit tyto objekty.

Na pozemku bude obnoven poničený trávník. Při obnově trávníků je nejprve nutné důkladné rozrušení utuženého podloží. Následuje doplnění kvalitního pěstebního substrátu pro založení trávníku bez semen plevelů ve vrstvě min. 10 cm. Ve vhodném období je založen trávník výsevem kvalitního travního osiva na bezplevelném pozemku.

Pro založení trávníku osetím je nejvhodnější dobou výsevu jarní a podzimní termín. Pokud je stavba ukončena v jiném ročním období je možné po dohodě s investorem (SBD, SV) vlastní výsev odložit na nejbližší vhodný termín. Výsadby dřevin na plochách ve správě OŽP je nutné provádět pouze po dohodě o vhodných druzích a se souhlasem vlastníka, resp. správce pozemku, na němž se nachází předmětná veřejná zeleň.

Žádosti o povolení k vjezdu nebo záboru veřejného prostranství

V případech, kdy probíhá dopravní obsluha, rekonstrukce fasád domů, natáčení pořadů, stěhování provozoven či bytů, zavážení zboží do prodejen apod. na plochách ve správě OŽP. Pak je nutné vyřídit si zábor či povolení k vjezdu na pěší komunikace, na zpevněné plochy nebo plochy zeleně. Je nutné podat žádost o povolení k vjezdu či záboru na OŽP mailem či na podatelnu úřadu, a to nejlépe 30 dní před zahájením vlastní akce. Příslušný formulář k žádosti je k nalezení na webových stránkách ve formulářích odboru životního prostředí Povolení k vjezdu či záboru. Po ukončení akce musí být předmětné plochy zeleně uvedeny do stavu vhodného k převzetí zpět do správy OŽP. To znamená, že nebudou poškozené trávníky či rostlinný porost, ani poškozené chodníky. Plochy zeleně budou prosté jakýchkoliv odpadů.

Při plánovaných stavebních činnostech již při projektové přípravě je třeba dbát na přípravu záboru nebo vjezdu na plochy ve správě OŽP. Pokud bude zábor či vjezd probíhat na pěších komunikacích, zpevněných plochách nebo plochách zeleně ve správě odd. správy životního prostředí, OŽP požadujeme vždy při přípravě projektové dokumentace přiložit k dokumentaci.

Pro územní nebo stavební řízení jsou to povinné přílohy č. 5 – dokladová část, E 6., dle vyhlášky 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb v platném znění. Jedná se o dokument „Povolení k vjezdu / záboru ke stavebnímu řízení“ vyplněný a oběma stranami potvrzený s vyznačeným vjezdem na stavbu a předpokládaným záborem na mapce.

Dále je nutné 30 dní před vlastním zahájením stavby upřesnit registrační značky příslušných vozidel na dalším dokumentu „Žádost o povolení k vjezdu / zábor pěší komunikace  / zeleně na pozemcích ve správě OŽP“ (neslouží ke stavebnímu řízení v projektové přípravě).

Do žádosti o kolaudační souhlas žádáme doložení, že předmětné plochy byly uvedeny do stavu vhodného k převzetí zpět do údržby OŽP.