Aby byly trávníky kvalitní, spotřebují okolo 25-40 litrů vody na metr čtvereční, tedy něco mezi 350-650 litry na metr za sezónu. To je spotřeba vody, aby byly zelené během celého vegetačního období. Ve městě, kde navíc praží slunce je to ještě o mnoho více. Roční srážky v Čechách trávníku postačí zhruba z jedné pětiny. Způsob seče tento fakt příliš neovlivní a zálivka trávníků na prostranstvích veřejné zeleně není technicky ani finančně možná. Z aktuálních fotografií méně často sečeného travnatého porostu v Praze 13 v letošním létě je patrné, že tráva je suchá stejně, a ještě se roznáší semena plevelů do okolí.
Odbor životního prostředí městské části Praha 13 má ve správě 190 ha ploch zeleně. První seč každoročně začíná dle vývoje počasí ve všech lokalitách na konci dubna a pak je provedeno celkem 4 – 5 sečí do roka. Seče se neprovádějí neměnným způsobem. Za velkého sucha (v červenci a srpnu) je snaha seče od sebe oddálit (neznamená to však, že není potřeba sekat). Na jaře však musí být naopak seče častější, to tráva velmi rychle roste. V našich přírodních a polo přírodních lokalitách, jako jsou Údolí Motolského potoka a Centrální park, probíhají seče částečně mozaikovitě. Tráva se zde ponechává delší.
Tzv. „sídlištní trávník“ na předzahrádkách a ve vnitroblocích je mnoho druhové společenství jednoděložných i dvouděložných rostlin. Je to směs travin a širokolistých plevelů s malou příměsí jetelovin. Někde může být tento porost plný květů. Toto společenství je dle našich zkušeností vhodné sekat 4 – 5x ročně. Nelze je jednoduše převádět na jiný typ trávníku, například na louku sečenou pouze 2x do roka. Luční porost je pěstován v krajině na chudých, avšak roky vyvinutých rostlých půdách. I ten je nutné sekat v daných termínech, aby se luční květiny měly šanci rozšířit. Louka se vyvíjí mnohde i několik set let na stejném místě. Rozšíření lučních květin může pomáhat pastva. V krajině jsou potřebné klimatické podmínky a jiná ekologická stabilita než ve městě. Sídlištní trávník naopak roste na antropogenních půdách nevhodného složení, které tu zůstaly po stavbě sídliště. Jedná se o půdy s málem živin a nízkou propustností pro vodu. Při nesekání travnatého porostu na sídlišti vznikne spíše velmi nevzhledný zaplevelený „trávník“ plný odpadků, klíšťat a alergenů, který je postupně sešlapán a jeho seč je pak ztížena.
Setkáváme se s různými články v novinách nebo časopisech, které mohou být mnohdy spíše zavádějící. Je pravda, že sekání by nemělo probíhat v teplotách nad 26 stupňů Celsia.To bohužel nelze v některých případech dodržet, protože při tak velké rozloze veřejné zeleně je třeba brát ohled i na pracovní dobu zahradníků. Objevuje se také doporučení, že výška sečení se má pohybovat mezi 10 až 12 centimetry, ale z našich zkušeností je nejlépe nastavit sekačku na sídlištní trávník na výšku 6 až 8 cm. Setkali jsme se s tvrzením, že když se seče příliš často nebo nakrátko, tráva může upadnout při vysokých teplotách do „letní dormance“ (trávník zastaví veškerý růst a vývoj). K tomu lze říci, že klima v České republice v posledních letech je podobné, jako bylo dříve ve středomoří a tam se teploty posunují ještě výše. Ve středomoří se tráva pravidelně dostává do letní dormance ať už je krátce střižená nebo nesečená a pravidelně se tam vyskytují požáry v krajině. V minulém týdnu došlo v Centrálním parku k zahoření suché travnaté plochy pravděpodobně od nedopalku cigarety.
