6 – Prameniště Prokopského potoka, Panská zahrada

Stanoviště č. 6 – Křížem krážem Prahou 13

Tato kombinace geohry a turistické poznávací stezky Vás zavede k důležitým místům v Městské části Praha 13. V historických, přírodních i moderních lokalitách městské části je rozmístěno 13 dřevěných sloupků s QR-kody, které odkazují na informační texty na webu MČ Praha 13 vážící se k danému místu.

Prameniště Prokopského potoka a Panská zahrada

GPS: 50°3’5.797″N, 14°18’45.699″E

Klíčová témata:

Prokopský potok se vlévá do potoka Dalejského; umělecká díla; prameniště se skulpturou od Pavla Přikryla – pískovcová plastika symbolizující stěžeň lodi s lodním uzlem; revitalizace prameniště; Park Panská zahrada; Pohodový výlet zelenou páteří Prahy 13 podél Prokopského a Dalejského potoka;

Chcete se dozvědět více?

Prokopský potok je nejdůležitějším přítokem potoka Dalejského a pramení nad Panskou zahradou uprostřed sídliště Stodůlky. Toto sídliště bylo postaveno v MČ Praze 13 jako první ze všech jejích sídlištních celků a je součástí obřího projektu Jihozápadního města od skupiny architektů vedené Ing. Arch. Ivem Obersteinem. Vede jím široká pěší komunikace, která spojuje všechny jeho části. Záměrem skupiny mladých umělců spojených s tehdejší výstavbou sídliště bylo na tuto cestu navěsit jako na stuhu různé umělecké artefakty. Jedním z těchto děl je také skulptura a další umělecká úprava prostředí prameniště Prokopského potoka. Autory výtvarného zpracování prameniště jsou akademický sochař Pavel Přikryl a Ing. arch. Václav Valtr. Na koncepci podchycení několika pramenů spolupracovali Ing. Milena Boháčková a Ing. Jiří Sovina. Výtvarně-technické dílo je z roku 1986. Akademický sochař Pavel Přikryl, který je také autorem Slunečních hodin ve Stodůlkách u lávky pro pěší přes Oistrachovu ulici na Lužiny, vytvořil v místě vyústění pramene pískovcovou plastiku symbolizující stěžeň lodi s lodním uzlem.

V roce 2010 bylo rozhodnuto o revitalizaci zanedbaného prostranství prameniště, která měla vrátit lokalitě ráz lákavého odpočinkového místa a současně minimálně narušit původní charakter zdejší oblasti. Při realizaci byl odstraněn rozbitý altán a na jeho místě vzniklo nové místo k odpočinku. Jeho tvar i nadále připomíná půdorys zaniklého šestiúhelníkového altánu. Kromě opravy vlastního prameniště byly prosvětleny zahuštěné keřové porosty v okolí. Místo bylo vyčištěno a břehy byly osázeny novými vlhkomilnými keři a trvalkami. V prostředí prameniště bylo vysazeno několik druhů vrb, muchovník, ořechokřídlec, z trvalek pak kosatec sibiřský, třtina, vlhkomilný orobinec a kapradina pérovník pštrosí. Původní vegetaci zde zastupují především vrby, jilmy, tisy, duby bahenní, javory kleny, ptačí zob nebo šípková růže. Samotné koryto potoka porůstají vlhkomilné rákosy a sítiny.  Na toku Prokopského potoka leží oba rybníčky v Panské zahradě, dvě retenční nádrže v Centrálním parku a nakonec retenční nádrž Asuán pod nákupním centrem Galerie Butovice, za nímž se potok vlévá do potoka Dalejského. Prokopský potok tvoří osu mezi velkými sídlišti a osadami – Stodůlky, Malá a Velká Ohrada, Nové Butovice a Lužiny. Potok teče částečně volně, částečně je zatrubněn.

Park Panská zahrada leží na horním toku Prokopského potoka. Panská zahrada je vybudován na ploše zahrady patřící k jednomu ze starých stodůleckých statků. Plocha s rybníky je patrná již na mapách stabilního katastru z 18. století. Nový park měl původně být nazván „Park přátelství“ a byl rekonstruován podle projektu Ing. Valtra z Projektového ústavu Výstavby hl. m Prahy v roce 1985. Vedoucím atelieru byl Ing. Oberstein a hlavními inženýry byli Valtr a Stein. Architektonické návrhy byly tehdy konzultovány se střediskem památkové péče a ochrany přírody. Záměrem bylo vytvořit prostor ke krátkodobé přírodní rekreaci v centru vznikajícího sídliště Stodůlky a Lužiny. Velký důraz byl kladen na využití parku dětmi. Bylo počítáno s hrami na dětském hřišti, sáňkováním, bruslením na rybníčku i různým využitím starých zídek pro lezení a dobrodružné hry v přírodě. V 80. letech byl zarostlý prostor posetý černými skládkami. Oba rybníčky byly silně zarostlé a plné usazenin. Před realizací proběhl podrobný dendrologický průzkum a inventarizace dřevin. Některé stromy v havarijním stavu a náletové dřeviny byly navrženy ke kácení, ale také zde byly nalezeny velmi staré a cenné druhy zdravých a vzrostlých stromů, které pak vytvořily hlavní kostru budoucího parku. Káceny byly plevelné lísky, bezinky, akáty, topoly a přestárlé a nemocné stromy. Zachována byla hlavně skupina dubů a cenný jedlý kaštan. V okolí většího rybníku zůstaly původní zeravy, které připomínají dávnou zahradu. Vrba na ostrově se obnovila sama ze zbytku starého pařezu, ale později se rozlomila a na jejím místě byla vysazena nová. Kostru výsadeb tvoří olše, javory, břízy, habry, jírovce a vrby s keřovým patrem. Ozdobou parku je vzrostlý platan. Sadové úpravy původně realizovala firma IPS ve spolupráci se Sady lesy Praha, s místními občany a školní mládeží. Na horním okraji zahrady byl navržen vyhlídkový altán, který měl být zároveň místem pro setkávání a odpočinek obyvatel sídliště. Park byl navržen tak, aby centrální část tvořila pobytová louka, která sloužila k odpočinku v přírodním prostředí a zimním hrám dětí. Intimitu zde zajišťuje hradba zeleně, která odcloňuje pohledy z louky na panelové domy. V rámci rekonstrukce Panské zahrady byly vyčištěny oba rybníčky i tok Prokopského potoka, byla vybudována cestní síť, drobná architektura, veřejné osvětlení, oplocení, vyrovnán terén a realizovány výsadby keřů a stromů. Panská zahrada sloužila architektům jako inspirace k rozsáhlejšímu projektu Centrálního parku Prahy 13. O zahradu se původně starala organizace Sady lesy zahradnictví a v 90. letech údržba přešla pod ÚMČ Praha 13, odbor životního prostředí. V roce 2010 zde bylo rekonstruováno dětské hřiště, rybníčky vyčištěny a na louce byla vybudována nová fontána, kde si děti v létě rády hrají.

Pohodový výlet zelenou páteří Prahy 13 kolem Prokopského a Dalejského potoka nejen pro rodiny s dětmi začíná poblíž stanice metra B – Stodůlky právě u na prameniště Prokopského potoka, pokračuje dále přes Panskou zahradu, Centrální park, Arboretum Albrechtův vrch, Prokopské údolí a končí na Zlíchově, na zastávce tramvaje směr Smíchovské nádraží. Po cestě výletníky čekají krásy městské přírody, technické zajímavosti, dětská hřiště i mnoho dalších atrakcí pro malé i velké. Cesta není turisticky značená, ale stále sleduje tok potoka. Ze Smíchovského nádraží lze dojet zpět metrem nebo lépe vyhlídkovou tratí vlakem na zastávky Jinonice, Stodůlky, Zličín. Trať překračuje Hlubočepy dvěma vysokými viadukty a následně se prodírá skalními zářezy na úbočí Dívčích hradů ke stanici Zličín.