3 – Arboretum Albrechtův vrch, sopky, meandry, Asuán
Stanoviště 3 – Křížem krážem Prahou 13
Tato kombinace geohry a turistické poznávací stezky Vás zavede k důležitým místům v Městské části Praha 13. V historických, přírodních i moderních lokalitách městské části je rozmístěno 13 dřevěných sloupků s QR-kody, které odkazují na informační texty na webu MČ Praha 13 vážící se k danému místu.
Miniarboretum Albrechtův vrch, Asuán
GPS: 50°2’37.011″N, 14°20’44.762″E
Klíčová témata:
Arboretum; Miniarboretum místních druhů na území Prahy; Albrechtův vrch; Prokopský potok; přírodní meandry na Prokopském potoce; Retenční nádrž Asuán; nutrie
Chcete se dozvědět více?
Přímo pod dávnou sopkou Albrechtův vrch leží malé arboretum. Albrechtův vrch tvoří skupina skal sopečného původu nad ulicí K Sopce pod Malou Ohradou. Prokopský potok zde přirozeně meandruje. Jedná se o přírodní velmi cennou a pozoruhodnou lokalitu.
Arboretum (lat. arbor = strom) je sbírka živých stromů. Mívá parkovou úpravu nebo je založeno jako lesní porost. Slouží k vědeckým či výukovým účelům. Projekt miniarboreta seznamuje zájemce o přírodu s původními dřevinami rostoucími na území Prahy. Realizace minimálně zasahuje do původních přírodních porostů a rozšiřuje funkci zdejšího biotopu. „Miniarboretum místních druhů na území Prahy“ bylo vsazeno na louku do okolí topolového háje, který je hnízdištěm ptactva a tvoří významnou krajinnou dominantu. Staré topoly jsou průběžně ošetřovány zdravotními řezy a stříškami. Některé stromy jsou ponechány na dožití, jako domov k životu různých druhů živočichů. Cílem projektu miniarboreta od Mgr. Lucie Vorlové byla výsadba dřevin v pražské přírodě původních a představení nově vysazených starých odrůd vysokokmenných ovocných dřevin, jež se dříve v naší krajině běžně pěstovaly. V době vzniku projektu v roce 2010 nebylo takové odrůdy v ovocných školkách snadné sehnat. V současné době je již situace lepší a některé odrůdy „starých“ ovocných dřevin se ve školkách běžně pěstují.
Můžete zde ochutnat plody těchto ovocných stromů:
Třešně: Dönissenova, Karešova, Napoleonova, ptačí
Jabloně: Malinové holovouské, Panenské české, Parména zlatá, Astrachán bílý, Kožená reneta zimní, Matčino, Malinové hornokrajské, Sudetská reneta, lesní
Hrušně: Krvavka, Špinka, Amanliská, Herbertova máslovka
Slivoně: Durancie, ringle
Ostatní: Ořešák královský, jeřáb obecný, jeřáb oskeruše, morušovník černý, morušovník bílý, kdouloň obecná, mišpule velkoplodá, klokoč zpeřený
Výsadbám předcházelo vyčištění plochy od odpadů, ruderálních porostů a likvidace starého oplocení. Arboretum se dělí na několik segmentů. „Šípáková doubrava“ a „Dubohabřina“ nabízí 14 různých druhů dřevin v celkem 54 exemplářích stromů a keřů. V části „Ovocný sad“ najdeme výše zmíněných 17 původních vysokokmenných odrůd jabloní, hrušní, slivoní a dříve hojně vysazovaný keř klokoč. Ovocné stromy jsou již v plodnosti. „Babiččiny odrůdy“ jsou ukázkou méně známého ovoce, které naši předkové s oblibou pěstovali a zpracovávali. Zahrnuje 9 druhů dřevin včetně kdouloně, mišpule velkoplodé nebo oskeruše domácí. V dalších letech bylo arboretum doplněno o další dřeviny, jako jsou jeřáb muk, kalina tušalaj a odrůdy původních ovocných dřevin, např. hrušeň polnička. V nejnižší zamokřené části louky byla vybudována tůň pro obojživelníky, která byla základem pro další etapu projektu, tzv. „Střemchové jaseniny“ vázané na vlhčí polohy a nivy vodních toků. Arboretum později obohatily výsadby několika druhů vrb, střemchy, olše, jasanů, dubu letního. Arboretum provází informační systém tří tabulí s podrobným popisem projektu. Lokalita je ve správě odboru Ochrany prostředí Magistrátu hl.m. Prahy stejně jako celé území Prokopského a dalejského údolí. Pozemek, na kterém je dnes vysázeno arboretum, býval původně loukou. Mnoho let patřil k rodovému majetku Schwarzenbergů s příslušností k Jinonickému dvorci ležícímu nedaleko od stanice Nové Butovice (ten je dnes citlivě zrekonstruován a nachází se v něm moderní byty). Toto vlastnictví trvalo až do roku 1923, kdy přešlo vlastnické právo na hlavní město Prahu na základě smlouvy trhové. Po druhé světové válce byl pozemek z větší části oplocen. V létě je louka v sadu fialová od kvetoucích kakostů.
Albrechtův vrch, který se tyčí nad arboretem, představuje diabasová skála. Diabas je bazická výlevná vyvřelina prvohorního stáří, která vznikla z gabrového magmatu. Vrch je tedy sopečného původu a z druhé strany jej lemuje ulice K Sopce. Ještě v 50. létech na vrcholu stála selská usedlost zmíněného Albrechta, který zde obdělával ornou půdu a hospodařil i na terasách v dolní partii. Jsou zde stále patrné zbytky základů usedlosti s ruderalizovanými plochami a torza ovocných stromů. Na svazích se vyskytují teplomilná rostlinná společenstva skalních stepí. Území v minulosti zarůstalo převážně světlomilnou trnkou a tak hrozil zánik vzácných stepních společenstev. Nyní jsou křoviny pravidelně redukovány v rámci managementu péče o chráněná území v Praze tak, aby byl zajištěn prostor pro rozvoj těchto společenstev. Přímo pod Albrechtovým vrchem můžeme vidět krásnou ukázku tvorby přírodních meandrů na drobném vodním toku Prokopského potoka. Meandr je zákrut potoka způsobený bočním vymíláním břehů na jedné straně a usazováním sedimentu na straně druhé. Okolí toku je udržováno sečí tak, aby meandrování potoka vyniklo. Meandry vyniknou zejména při pohledu z Albrechtova vrchu.
Pramen Prokopského potoka vyvěrá na sídlišti Stodůlky-západ. Odtud pokračuje otevřené koryto směrem do středu Stodůlek přes dva rybníky (Horní rybník v Panské zahradě, Dolní rybník v Panské zahradě), za kterými po krátkém úseku přechází do zatrubnění pod ulicí Oistrachova a přechází opět v otevřené koryto ve stodůleckém Centrálním parku. V tomto parku protéká dvěma retenčními nádržemi (N1 Stodůlecký a N2 Nepomucký rybník), za kterými je opět veden zatrubněním až za ulici Jeremiášova. Po té se dostává na území přírodního parku Prokopské údolí, pod Albrechtovým vrchem protéká zmíněnými přírodními meandry a dále protéká poslední retenční nádrží N3 Asuán, pak podél ulic K Nové Vsi a Prokopské údolí, lemuje hranici přírodní rezervace až k soutoku s Dalejským potokem. Koryto má částečně přírodní charakter. U Nové Vsi proběhla od roku 2016 revitalizace popsaná v části Hemrovy skály.
Lokalita Albrechtova vrchu velmi trpí intenzivním sešlapem a provozem terénních kol. Řada neukázněných návštěvníků zde zanechává pravidelně velké množství odpadu a ničí značení přírodní rezervace. Prosíme návštěvníky o ohleduplnost k vzácné přírodní lokalitě ve městě.
Retenční nádrž Asuán (N3 Stodůlky) byla postavena v osmdesátých letech 20. století v souvislosti s hospodařením s dešťovou vodou u nových sídlišť Stodůlky, Lužiny a Velká Ohrada a Nové Butovice. Retenční nádrž slouží pro zadržování dešťové vody v krajině před vypuštěním do vodního toku. Nádrž je konstrukčně naddimenzovaná, aby pojala i přívalové vody. To znamená, že na rozdíl od rybníků při jejím běžném provozu objem vody nikdy nedosahuje své maximální hodnoty. Retenční nádrže mají v krajině další funkce, jako jsou například ekologická, krátkodobá rekreace a chov ryb. Nádrž Asuán je napájena z malé části vodami z Prokopského potoka, ale hlavně dešťovými vodami svedenými z okolních sídlišť. V roce 2007 byly holé břehy nádrže osázeny stromovou a mokřadní vegetací. Byly zde vysazeny vlhkomilné dřeviny, jako jsou olše lepkavá, vrba bílá, ale také typické dřeviny pro danou oblast jako jsou dub letní, jilm habrolistý, javor mléč, topol osika, třešeň ptačí a různé druhy keřových vrb. U nátoku byly vysázeny kvetoucí mokřadní rostliny např. kosatec žlutý, blatouch bahenní, kyprej vrbice, orobinec úzkolistý, sítiny a ostřice. V následujících letech byla na hrázi vysazena dubová alej. Rybník slouží k extenzivnímu chovu ryb, zejména cejna, štiky a bílé ryby. Extenzivní chov je zaměřen zejména na vytvoření rovnováhy mezi rybí obsádkou a přirozeným prostředím rybníka. Každý podzim se provádí výlov. V roce 2020 proběhlo první odbahnění nádrže od jejího vzniku. Pracovníci odboru životního prostředí MČ Praha 13 zde nedoporučují koupání, protože se jedná převážně o vodu ze střech a chodníků sídliště. Přesto toto malebné zákoutí vybízí k procházkám a krátkodobé rekreaci obyvatel prahy 13.
U nádrže je možné někdy spatřit nutrie. Na území metropole jsou už několik let přemnoženy, k čemuž přispívá fakt, že je lidé krmí. Tato v Česku nepůvodní zvířata páchají škody a mohou být přenašeči chorob na člověka. Nutrie ničí rostliny, narušují břehy potoků a vodních nádrží pomocí budovaných nor. V metropoli je proto prováděna regulace přemnožených zvířat. Starají se o ni v honitbách příslušná myslivecká sdružení.
Zdroje:
http://www.praha-priroda.cz/vodni-plochy-a-potoky/vodni-toky/prokopsky-potok/
http://www.praha-priroda.cz/chranena-priroda/zvlaste-chranena-uzemi/prokopske-udoli/albrechtuv-vrch/
http://www.praha-priroda.cz/ovocne-sady-a-aleje/sady-a-aleje-dle-katastru/jinonice/arboretum/
Archiv OŽP
