1 – Okolí stanice metra Nové Butovice, Trifot, Centrum fotografie
Stanoviště č. 1 – křížem krážem Prahou 13
Tato kombinace geohry a turistické poznávací stezky Vás zavede k důležitým místům v městské části Praha 13. V historických, přírodních i moderních lokalitách městské části je rozmístěno 13 dřevěných sloupků s QR-kódy, které odkazují na informační texty na webu MČ Praha 13 vážící se k danému místu.
Nové Butovice, Trifot a okolí
GPS: 50°3’1.720″N, 14°20’57.850″E
Klíčová témata
Okolí stanice metra trasy B a bulvár Nové Butovice; Ivo Oberstein – architekt Jihozápadního města; Trigema – moderní obytné domy s menšími obchody a restauracemi; „Pomník dukelským hrdinům“ Milana Váchy; pomník Milana Váchy k události zátahu gestapa na jinonický akcíz; odstraněné komorní plastiky „Dvojice“ a „Čekání“; prostranství je centrem české fotografie; soutěž Czech Press Photo; mural art; obří Trifot a kavárna Cyber Dog od Davida Černého.
Chcete se dozvědět více?
Okolí stanice metra trasy B Nové Butovice je součástí bulváru, který je centrem Jihozápadního města společně se Slunečním náměstím. Bulvár se táhne od stanice metra okolo polikliniky Lípa, dvou multifunkčních výškových budov a radnice až ke stanici metra Hůrka. Přestože jde o součást panelového sídliště projektovaného a převážně i stavěného za éry komunizmu, jedná se o velice moderní urbanistické řešení. Dle slov hlavního architekta pro Jihozápadní město Ivo Obersteina byl záměr jeho pracovní skupiny stavět v Praze a pro Pražany, kteří byli oni sami. Údajně si připravili plány všech míst ve městě, kde se cítili dobře. Pak na plán hlavního (Slunečního) náměstí položili Staroměstské náměstí s bulvárem Pařížské třídy. Přestože tvořili moderní sídliště, snažili se konfrontovat své plány s tím, o čem ze zkušenosti věděli, že odpovídá obecným představám o útulném městském prostředí. Byl to v 70. letech velmi moderní urbanistický pohled, který je v Praze 13 do jisté míry naplňován dodnes. Na druhé straně je v poslední době Jihozápadní město developerským rájem díky své dobré dopravní obslužnosti, infrastruktuře a volným okrajům na pomezí přírodních parků a dalším plochám v soukromých rukách potenciálně vhodných pro výstavbu. Dle Ing. Obersteina nová výstavba již zcela nerozvíjí původní urbanistickou koncepci, natož aby ji obohatila o inovativní přístupy podobné projektu vzniklému před více než čtyřiceti lety. Hlavnímu architektu jihozápadního města se moc nelíbí, jak se chovají noví architekti a developeři. Kritizuje například to, že v průhledu za kostelem sv. Jakuba staršího ve Stodůlkách vyrostla směrem na západ kancelářská obluda v Britské čtvrti. „To jsme si my nedovolili, i když jsme navrhovali umístění paneláků. Jako dominantu jsme nechali kostel.“ Ing. Oberstein za svou koncepci Jihozápadního města z roku 1969 nasbíral mnoho významných ocenění. Největším z nich však je, že dle jeho koncepce byla vypracovaná projektová dokumentace, podle níž bylo Jihozápadní město – dnešní Praha 13 skutečně postaveno.
Ing. Ivo Oberstein je český architekt, urbanista a vysokoškolský pedagog. Během let 1989 až 1994 vykonával funkci hlavního architekta hl. m. Prahy jako první hlavní architekt po změně režimu v prosinci 1989 do zrušení této funkce v roce 1994. Po ukončení působení ve funkci hlavního architekta působil jako vědecký a pedagogický pracovník na FA ČVUT. V době mezi lety 1978 až 1989 probíhala výstavba Jihozápadního města podle původní urbanistické koncepce, ale on neměl k panelovým domům příliš vřelý vztah: „Já paneláky nenáviděl, protože to byl degenerovaný produkt totalitní doby. Ale udělal jsem se svým týmem maximum jak je polidštit a co nejlépe vyřešit veřejné prostředí ulic, náměstí i klidných obytných prostor uvnitř bloků…“ V době jeho produktivního věku ovšem neměl moc jiné profesní šance, než se snažit alespoň o „polidšťování“ paneláků. Více se o stavbě Jihozápadního města se dozvíte v textu pro stanoviště č. 13.
Okolí stanice Nové Butovice, dříve Dukelské, dlouhé roky hyzdilo nedostavěné obchodní centrum z původního projektu, které však nevyhovovalo současným požadavkům moderní doby, tak muselo být zbouráno. Nevzhledné byly i různé plechové ohrady a neudržované zelené plochy s tržištěm. Společnost Trigema zde postavila moderní obytné domy v kombinaci s menšími obchody, kancelářemi a restauracemi. Hlavní architekt projektu Smart je Daniel Smitka. V rámci projektu „SMART byty“ v Nových Butovicích vznikly ve dvou etapách dva bytové domy se 300 byty. Projekt je citlivě zasazen do stávající zástavby a dále rozvíjí lokalitu Nových Butovic. Součástí výstavby prostranství byla i velmi povedená sadová úprava s alejemi stromů, se záhony trvalek a s vodním prvkem.
Dobře se zde najíte například v klidném prostředí restaurace The PUB Praha 13. V nabídce je perfektně ošetřené tankové pivo Pilsner Urquell, které si u stolu sami načepujete. Jídla z menu české klasiky připravují kuchaři z kvalitních čerstvých surovin. Další restaurace je přímo u Trifota, která své jméno dostala podle místní dvanáctimetrové plastiky Davida Černého. V jídelním lístku najdete lehké pokrmy z kvalitních a sezónních surovin a každý den je v nabídce denní menu. Restaurace Trifot má 50 míst k sezení a v teplých dnech je hostům k dispozici venkovní zahrádka. Čas od času zde probíhají fotografické výstavy a další kulturní program.
Přímo u stanice metra je umístěna plastika Pomník dukelským hrdinům od akademického sochaře Milana Váchy, vytvořená roku 1988. Dvojice monumentálních pískovcových bloků pootočených vůči sobě mírně na koso tak, že se při pohledu směrem ke stanici mezera mezi nimi zužuje. Tři vnější strany jsou jen osekány do tvaru pravidelného kvádru se stopami kamenických nástrojů. Vnitřní strany obou kvádrů jsou sochařsky zpracovány a tvoří dynamickou strukturu směřující vzhůru k obloze. Tento motiv vede divákův pohled vzhůru členitou cestou rozeklanou siluetou průrvy, což evokuje úzkou a tvrdou cestu průsmykem až k vítězství a ke svobodě.
Dne 3. října 2014 zde byl slavnostně odhalen nový pískovcový pomník opět z dílny akademického sochaře Milana Váchy s bronzovou pamětní deskou připomínající tragické události zátahu gestapa na jinonický akcíz v noci z 3. na 4. října 1941. Pamětní deska obsahuje jména pěti hrdinů protinacistické odbojové skupiny ÚVOD (Ústředního vedení odboje domácího). Na pamětní desce je také reliéf dnes již neexistující budovy – jinonického akcízu, ze kterého od ledna roku 1941 až do začátku října 1941 poslali zpravodajské centrále do Londýna asi 8,5 tisíce zašifrovaných radiových depeší. Nekomunistická odbojová skupina odesílala ilegální vysílačkou Sparta I tajné depeše do Vojenské radiové ústředny (VRÚ) ve Woldinghamu u Londýna. Osudné noci vysílačka pracovala dlouho přes půlnoc, až do chvíle, kdy do domu nečekaně vtrhly německé bezpečnostní orgány. Za asistence pořádkové policie a s podporou gestapa provedly zátah. V bezvýchodné situaci Radiotelegrafista Jindřich Klečka spáchal sebevraždu. Inspektor finanční stráže Karel Prokop se dočasně zachránil útěkem. Jeho osmnáctiletý syn Miroslav a dva bývalí vojáci Stanislav Medřík a Antonín Němeček byli na místě zatčeni. Následné vyšetřování vedlo k zadržení dalších osob a zajištění vysílacího materiálu. Odhalením vysílačky Sparta I se téměř přerušilo radiotelegrafické spojení mezi protektorátem a československým exilovým ústředím v Londýně. Jinonický akcíz byl starý dům stojící osamoceně právě nedaleko od stanice Nové Butovice, kde původně sídlil prvorepublikový celní úřad. Dům byl zbourán v roce 2001, aby ustoupil nové výstavbě i navzdory úzkému spojení jeho historie s domácím odbojem za protektorátu.
Kamenosochař Milan Vácha se podílel na obnově mnoha pražských památek. Od roku 1973 působil jako docent v oboru sochařství na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Kromě restaurátorských prací se věnuje monumentálním kamenným plastikám pro veřejný prostor. K jeho nejznámějším pracím pro architekturu a urbanizmus patří mramorová vejcovitá plastika „Rodina“ ve Stodůlkách před poliklinikou Hábova (1986) a právě dvě pískovcové stély „Dukla“ (1988) zde u stanice metra Nové Butovice.
Za vzpomínku stojí dvě komorní plastiky „Dvojice“ a „Čekání“ u stanice metra Dukelská, dnes Nové Butovice od Jiřího Volfa. Keramická Socha chlapce s kyticí čekajícího na svou dívku i dvojice přátel nebo milenců měli velikou smůlu. Neznámý vandal všem urazil hlavy, takže musely být sochy odstraněny. Zbyly po nich jen rozbité sokly. Sochy byly velmi povedené, je jich opravdu škoda. Možná jsou ještě někde v depozitu dopravního podniku…
Vzniklé prostranství u stanice Nové Butovice je centrem české fotografie od roku 2016. Czech Photo Centre sídlí v parteru multifunkčního objektu Smart a má ambice stát se jakousi Mekkou české fotografie. Zahrnuje výstavní prostory, archiv fotografií, venkovní galerii a restauraci Trifot se stylovou fotografickou výzdobou. Restaurace je úzce propojena se sousední galerií Czech Photo Centre, kde se kromě výstav fotografií konají fotoworkshopy a komunitní setkání. Galerie poskytuje seberealizaci všem umělecky založeným lidem, bezprostředně propojuje místní obyvatele s uměním fotografie a současného street artu. Street art je výtvarné umění vytvářené v ulicích a na veřejných místech. Motivy a objekty street artu jsou rozmanité. Díla tohoto umění se pohybují od běžných nápisů až po kresby a malby vysoké umělecké hodnoty o všech velikostech s celou škálou barevnosti. Graffiti umělci používají k tvorbě svých děl spreje, street art zahrnuje mnohem více médií a technik.
Czech Photo Centre navazuje na aktivity společnosti Czech Photo, která každoročně organizuje soutěž Czech Press Photo. Výstavní prostory centra jsou určené pro profesionály, studenty a mladé talenty. Prvotním impulsem k realizaci centra byla potřeba vybudování kvalitního archivu pro všechny fotografie shromážděné v průběhu soutěže, k podpoře mládeže k zájmu o fotografii, vytvoření místa, kde se mohou setkávat fotografové, a to vše přiblížit široké veřejnosti. Galerii Czech Photo Centre tvoří dvě místnosti o celkové rozloze téměř 200 m2. Ta větší slouží především výstavním účelům. Menší sál je multifunkční a je určen pro výstavy, přednášky, semináře, workshopy a jiné doprovodné aktivity. Může být také využit jako ateliér. Prostory je možné variabilně zmenšovat nebo zvětšovat podle potřeb konkrétní akce. Na výstavní prostor navazuje fotografický archiv, který má kapacitu desítek tisíc tištěných fotografií, které by jinak byly pro budoucí generace nenávratně ztraceny. Fotografie zde nejsou pouze skladovány, ale jsou postupně také digitalizovány. Přehledný systém archivace umožňuje vytváření různorodých výstavních celků. Zajímavé a obsáhlé výstavy fotografií se pořádají i na prostranství venku před budovou. Zde je také ukázka street artu (mural artu) na okolních zdech. Tyto malby zde vznikly ke zvelebení prostoru a perfektně sem zapadají. V centru probíhají akce pro veřejnost, pro školy nebo také škola fotografie profesora Stanislava Horného z vysoké školy ekonomické určená pro seniory. Centrum nabízí doprovodný program formou přednášek, komentovaných prohlídek, workshopů, semestrálního studia.
Při návštěvě tohoto místa nikdo nepřehlédne obřího Trifota od sochaře Davida Černého. Plastika se stala novým orientačním bodem této části Nových Butovic a byla vytvořena přímo na míru pro galerii Czech Photo Centre, před níž se nachází. Dvanáctimetrová nerezová plastika, složená ze šesti fotoaparátů na stativu, představuje vývoj fotografie a fototechniky. Autor plastikou sděluje, že každý je v neustálém spojení s fotografií a s videem. V současném světě lze pořídit fotografii nebo video záznam téměř každého, vždy a na všech místech planety. Trifot přichází od stanice metra Nové Butovice a rozvážně směřuje bulvárem ke stanici Hůrka. David Černý se inspiroval kráčející rostlinou z legendárního sci-fi románu Johna Wyndhama Den Trifidů. Hlava tvora je složena z modelů fotoaparátů. Skrumáž fotoaparátů různých značek v jeho hlavě udává směr výstavnímu plánu Czech Photo Centre. Součástí hlavy je také model fotoaparátu Leica, který byl vyslán na Měsíc. Modré oči v obličeji Trifota jsou ve skutečnosti kamerami. Trifot sleduje kolemjdoucí koulejícíma modrýma očima a je pak možné obraz promítat na obrazovky. Každé „oko“ v plastice Trifot řídí dvě převodovky PEII se servomotory Siemens. Převodovky jsou připojeny k pohonům řídicího systému Siemens Simotion, který je propojen se servo frekvenčními měniči a 16ti digitálními servomotory. Trifot zpočátku poskytoval kolemjdoucím zábavnou hru s obrazem. Procházející osobu v určitém bodě zachytil svým obrovským okem, sledoval ji, aktivoval kamery a bez záznamu ji zobrazoval na okolních velkoplošných obrazovkách. Vzhledem k tomu, že některým kolemjdoucím bylo snímání a promítání obrazu na obrazovce nepříjemné, po čase byla hra zrušena.
Na veřejném prostoru před Czech Photo Centrem stojí i další objekt z dílny Davida Černého – Technologické informační centrum a kavárna Cyber Dog. Ocelový „přistávací modul“, jehož myšlenkou bylo, že vás u stolu obslouží místo lidského personálu robotická ruka podle pokynů aplikace z mobilního telefonu. Designový interiér vyplňují obrazovky, na kterých měly být prezentovány novinky z vývoje umělé inteligence a robotiky. Uvnitř tvoří Cyber Dog veřejný prostor vinárny, včetně robotického pracoviště a vozíkové dráhy. Dvoupatrový Cyber Dog svým tvarem připomíná hlavu a tělo psa a materiálem vesmírnou loď z budoucnosti. Kromě Davida Černého se na přípravě projektu podíleli i další členové architektonického týmu ateliéru Black n‘ Arch pod vedením architekta Tomáše Císaře. Ateliér je součástí koncernu Trigema. Provoz centra Cyber Dogu byl zahájen na podzim 2018, ale vzhledem k tomu, že se neosvědčil, v současné době svému účelu dosud neslouží. Cyber Dog, sousedící socha Trifot a celková obnova místní pěší zóny byly hrazeny z vlastních zdrojů investora – společnosti Trigema.
David Černý patří ke známým umělcům, kteří se nebojí pojmenovat věci tak, jak jsou. Jeho kontroverze a provokativnost se mnohým lidem líbí, jiné naopak odpuzuje a pohoršuje. V každém případě však platí, že je jednou z nejvýraznějších osobností současné domácí kulturní scény. Není náhodou, že se s jeho moderní tvorbou můžeme v Praze setkat na mnoha místech.
Zdroje:
http://www.panelaci.cz/sidliste/hlavni-mesto-praha/praha-jihozapadni-mesto
http://www.socharstvi.info/realizace/pomnik-dukelskym-hrdinum/
https://www.czechphoto.org/cpc/
http://stop.p13.cz/cs/listopad-2014/socharina-se-neda-nicim-osidit/4949/
https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/pribehy/vedela-o-vysilacce-ale-gestapo-chtelo-jen-dalsi-jmena
